To by jeden nevěřil, co se dá najít při letním gruntování obývacího pokoje pod gaučem. Z pěticentimetrové uleželé vrstvy prachu, chipsů, arašídů, křížal, žížal a myšího trusu se vyloupl stále ještě kulatý promáč s titulem „In Waste“ z dílny jistých CARRIER FLUX. Po zběžné očistě je dokonce možné rozluštit údaje z provizorního bookletu. Za vším stojí jediná osoba Jeff Philips a výsledný produkt je vydavatelem popisován jako „směs emocí a brutality oscilující v hranicích mezi gothic metalem a black metalem“. Dejme tomu. Než se ovšem plně soustředíme na předložený materiál, sluší se tento nepříliš známý one-man projekt v rychlosti představit.

Jeff Philips se rozhodl stát se pop-star na konci 90. let, a to přes drhnutí tvrdých deathmetalových riffů doplněných čistým vokálem. Jeho úsilí bylo po natočení několika demonahrávek korunováno vydáním debutu „Introspektive Nightmare“, u jehož titulu se skví nenápadná poznámka „self financed“. Materiál to asi nebyl úplně špatný, neboť zaujal skauty Black Lotus Records, v jejichž režii byla připravena stále ještě aktuální ( i když přes pět let stará) nahrávka, jejíž recenzi u nás můžete číst s pochopitelným zpožděním, neboť jsem obdržel promo CD s poměrně  velkým odstupem od data vydání, kvůli několikaměsíčnímu výpadku našeho serveru a zejména kvůli naprosto nedostatečnému tlaku šéfredaktora na mou osobu směrem ke dřívějšímu dodání tohoto čtení.  A to jsem ještě vynechal několik zdánlivě méně podstatných důvodů.

Ta výše žánrová škatulka zhruba odpovídá obsahu alba. Jeff prezentuje poměrně dobře zvládnutý alternativní metal s občasným využitím akustiky, který však shazuje poměrně plochý a nevýrazný, přes počítač nahrávaný zvuk. To je však u začínajících umělců běžné. „In Waste“ je sestaveno z materiálu z několika období a je to poznat nejen na proměnlivé úrovni  zvuku. Druhá polovina obsahující starší materiál je (kromě velmi chytlavé „The Enemy Within“) citelně slabší i skladatelsky. Pokud bych měl přirovnávat, tak občas cítím reminiscence na tvorbu LIMBONIC ART, a to nejen díky využití automatického bubeníka. CARRIER FLUX jsou však kvalitativně o několik stupínků níže, když jim chybí zejména výraznější emocionální hloubka a lepší schopnost zapracovat jednotlivé zajímavé motivy, jichž není zase tak málo, do konzistentního celku. Jeff sám i zpívá. Přestože je jeho vokál poměrně monotónní, nepovažoval bych to za výrazný kaz, neboť alespoň nadměrně neruší. To nebyl zrovna pádný argument, ale doufám, že si rozumíme.

Jeff Philips nepochybně skrývá jistý potenciál a budeme ho do budoucna sledovat. Vy si z níže uvedeného odkazu můžete celou nahrávku stáhnout a přesvědčit se, že mám pravdu (jako ostatně vždycky). Blackmoon tento titul dokonce výslovně jmenoval v jakémsi přehledu nejvlivnějších metalových nahrávek a to už o lecčems svědčí. Jeff již delší dobu dokončuje své nové EP, ovšem kdy se dostane k veřejnosti je otázkou, a to nejen díky nepříjemně se tvářícímu oznámení „currently getting kicked off Black Lotus Records“ umístěnému na http://www.myspace.com/carrierflux.

Závěrem je nutno omluvit se labelu Black Lotus Records za poněkud opožděné zveřejnění článku. Jen doufáme, že jejich nedávný krach nebyl způsoben nedostatečnou publicitou věnovanou desce "In Waste". To by nás velmi mrzelo...